Každý život má svůj příběh…A příběhy, které jsem si ve svých 26 letech prožila, byly často i pro mě zcela neočekávané, neuvěřitelné, ale pravdivé…Některé okamžiky  byly  nepopsatelně šťastné a radostné, jiné velmi bolestné…Ale tak už to v našich životech chodí.

Pravděpodobně mnozí z vás očekáváte, že se rozepíši o dnešním trendu – zdravém životním stylu –  a budu tvrdit, že byl vždy mojí vášní. Opak je pravdou. Prošla jsem si nelehkým obdobím, kdy jsem se bála každého kousku jídla a hlídala si svoji štíhlou postavu. Proto umím mnohem lépe pochopit ty z vás, kteří si s jídlem neumí poradit a mají z něho strach.

Vzhledem k tomu, že moji rodiče byli velmi kladně nakloněni sportu a přírodě, vypěstovali ve mně též pozitivní vztah a vášeň pro sport. Mohla jsem se rozhodnout pro cokoliv, oni stáli vždy při mně s maximální podporou nejen finanční. Bez nich bych si nemohla zrealizovat můj velký dětský sen – jezdectví. Od první třídy jsem seděla pravidelně v sedle. Vlastního koně jsem dostala v osmi letech a tím se odstartovala i moje úspěšná jezdecká kariéra.

Velice ráda bych vyjmenovala všechny své koně, trenéry, vítězství, úžasné zážitky, ale bohužel to není možné, popsala bych mnoho stránek. Přesto nemohu opomenout poděkování a vyjádření  vděčnosti  za vynikající základy a výcvik, které jsem získala díky Petrovi Světlíkovi ( profesionální kaskadér v jezdectví ),Veronice Cejpové ( několikanásobná mistryně ČR ) a zejména  Tomovi  Zajacovi ( trenér koní s dlouholetou praxí a vynikající sedlář ).

Opravdu se nám podařilo získat řadu cenných titulů, /píši nám, protože je to vždy zásluha a týmová práce jezdce, koně, trenéra i rodičů/ od několikanásobné mistryně a championky ČR až po splnění mého velkého snu… 

Jakého? V roce 2010 jsem odletěla na tříměsíční stáž do USA do Texasu k Johnovi Briggsovi několikanásobnému mistrovi světa v all aroundových třídách, John je navíc jeden z nejúspěšnějších amerických trenérů a jeho klienti jsou častými vítězi na MS. Z USA jsem si přivezla i dalšího závodního koně. V roce 2011 jsem se znovu do USA vrátila, ale tentokrát do Georgie poblíž Atlantě k velmi úspěšnému trenérovi Robovi Meneelymu.

Samozřejmě jsem se snažila neustále zdokonalovat, seznamovat s novými trendy, informacemi v soutěžních disciplínách a sbírat další nové zkušenosti. A díky systematické, pečlivé přípravě jsem se tak stala tři roky po sobě – v roce 2010,2011 a 2012 mistryní Evropy, získala titul nejvšestrannějšího jezdce, získala 17 zlatých medailí a několik stříbrných a bronzových.  Vychutnala jsem  si tak se slzami v očích 17x zahranou naši nádhernou českou hymnu…Úžasný, fantastický  pocit…

Bohužel k radosti přibyla i veliká bolest. Po smrti mého milovaného táty jsem zůstala s maminkou sama. Litovala jsem, že jsem nemoha tátovi splnit jeho velký sen. Tatínek se těšil, že spolu budeme jezdit relaxovat na motorce, kterou si pořídil. Bohužel si ji nestačil užít. A ve mně zahořela další vášeň.  Pro motorku!  Rozhodla jsem se, že se naučím jezdit a cítila jsem, že táta bude jezdit se mnou. Po absolvování kurzu bezpečné jízdy na motorce u mého přítele Josefa Šilera /Pepy Sršně/, jsem začala pracovat jako instruktorka v jeho motoškole. Denně jsem seděla za řídítky nejen mé motorky Triuphu Street Triplu 675 a Daytony 675, ale i dalších motorek , pod Sršňovým vedením jsem  najezdila tisíce kilometrů v silničním provozu, trénovala techniku jízdy na letišti v Blatné, v zimě na endurech. Po roce jsem se stala instruktorkou jízdy nejen v Motoškole Sršeň, ale i na Masarykově okruhu v Brně, kde jsem také školila policií České republiky.

V této době jsem jídlo zanedbávala, stala se silnou kuřačkou a nezajímala se příliš o své zdraví. Díky motoškolám jsem se seznámila se spoustou nových přátel. A najednou jsem stála před další velkou výzvou. Při tréninku v italském Misanu jsem dostala nabídku od Jana Halbicha-závodit na okruhu. Jsem narozena ve znamení „Střelce“, tedy horká hlava, adrenalin a chuť objevovat nepoznané jsou mně dány do vínku. Odpověď zněla jednoznačně: „Ano“.  Podmínkou Jana Halbicha však bylo, okamžitě přestat kouřit a intenzivně se připravovat na závodní sezónu na okruhu.

Krabičku cigaret jsem položila na stůl a tím mé kouření nadobro skončilo. Začaly však tvrdé každodenní tréninky v posilovně, běhání, cyklistika /můj další velký koníček/, systematický přesně vypracovaný režim dne.

Absolvovala jsem několik závodů v ČR i v zahraničí ( Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Itálie,..). V Brně na Masarykově okruhu jsem  zajela na motorce Triumph Daytona 675 velmi rychlý čas 2:12 nízkých. Bohužel následovalo i několik pádů a já si uvědomila, že někdy by to opravdu nemuselo vyjít.

Co pro mě bylo ale moc důležité! Bod zlomu nastal i ve stravování. Začala jsem zcela jinak vnímat svoje tělo. Uvědomila jsem si, že bez kvalitního paliva nefungují ani motorky či jiné stroje. Lidské tělo má zásoby energie, ale pokud je nedoplňujete, nebudete fungovat a může se dostavit i nemoc v různých podobách. Je důležité si uvědomit, že člověk má v sobě energií tvoření i ničení, víry i pochybností. Záleží na každém z nás, jak svoji energií využijeme.

Zvídavost a touha pomoci nejen sobě, ale především pomáhat i jiným sportovcům mě dovedla až k rekvalifikačním kurzům v oblasti výživy a zejména sportovní výživy. Říkám si, že kdo jiný může sportovcům lépe poradit než ten, kdo sám sportuje a vyzkouší si osobně v různých fázích zejména špičkové produkty od švýcarské firmy Sponser, které dodají vašemu tělu vše, co potřebuje.  Stále hledám nové možnosti a sbírám potřebné informace k tomu, abych pro vás byla dobrým koučem a rádcem.  Po absolvování  tréninkového kempu na silničním kole na Mallorce, kde jsem zvládla během jednoho dne ujet  220km.  I po absolvování Spartana v Koutech nad Desnou vím, co tělo potřebuje k podání kvalitního výkonu.

Nyní působím jako výživový poradce ve firmě Halbich s.r.o. a nadále se snažím vzdělávat v oboru výživy a sportu.

Nepřestávejme snít své sny a jít za svým cílem, ale zároveň nezapomínejme, co napsal již William Shakespeare:

„Naše těla jsou zahrady, jež ošetřuje naše vůle – zahradník. Ta rozhoduje o tom, co z nich vyroste.“

 

Vaše Blanka Slavíková

1 Comment

  • Alena Reznerová

    Blaničko,krásně naosané.Krátce a přitom tam je řečeno vše.A když si k tomu přidám i tvé dětstvi ,co tě od čtyř let znám,oslovilo mě to moc.Gratuluji a buď stále svá.Od srdíčka Alena

Líbil se Vám článek? Okomnetujte ho :)

Napsat komentář: Alena Reznerová Zrušit odpověď na komentář